Primademo

Dobrý den, vážená paní Slovenčíková.

Děkuji za odpověď k mému dopisu stran dotací na opravu věžních hodin a vydávání měsíčníku HOLEŠOVSKO. Na první záležitost reaguji dopisem panu Bartoškovi, jehož kopii Vám také pošlu na vědomí, v záležitosti obsahové náplně HOLEŠOVSKA bych si v reakci na Vaše vyjádření, dovolil ještě několik faktických poznámek.

O tom, že HOLEŠOVSKO svá určitá pravidla a kritéria, podle nichž se řídí redakční rada, že má daný počet stran a rubriky, které mají svůj daný prostor a z toho redakční rada vychází, je mi naprosto jasné a ani jsem nepochyboval, že tomu je jinak. To ovšem ještě vůbec neznamená, že obsahově je měsíčník HOLEŠOVSKO využíván proporcionálně, což ostatně sdílí také místostarosta pan Doležel. Ale jeho názor zde není až tak podstatný, já bych chtěl v této souvislosti poukázat na rozpory s Vaším konstatováním,

Správně konstatujete, že každý má právo na svůj názor, mám ho tedy i já. Názor je však jedna věc a otázka jeho zveřejnění ve formě článku či příspěvku je věc druhá. Vy účelově (nebo nevědomky?) směšujete obě záležitosti v jednu a sice, že mám-li nárok na názor, nemám však už nárok na jeho zveřejnění.

Paní Slovenčíková, nerad bych nabyl dojmu, že mne považujete za méně chápavého člověka když si myslíte, že nejsem schopen pochopit, v čem je jádro pudla. Naprosto chápu, že ne každý příspěvek nebo článek musí být, jak píšete, využity a zveřejněny právě v HOLEŠOVSKU, ale tady ani tak nejde o to, zda příspěvek musí či nemusí být využit či zveřejněn a to jste zřejmě zapomněla dodat, že také velmi záleží na jeho obsahu, zda má pozitivní nebo naopak negativní charakter. Mám tu smůlu, že mé příspěvky resp. články mají vesměs negativní charakter převážně nebo snad zásadně v kritickém duchu a které celkem pochopitelně, nejsou nikomu na MÚ Holešov příjemné je sdílet. Je mi opravdu někdy až líto, že nemám co pozitivního sdělovat, natož chválit, protože to, co je vykonáno či učiněno dobře je jen dobře odvedená práce, což je však povinnost zaměstnanců MÚ, za kterou jsou také dost dobře placeni.

V tom vidím zásadní problém, který jste však, jak se říká diplomaticky obešla velkým obloukem. Je velmi úsměvné Vaše konstatování, že v žádném případě vedení města neuplatňuje v HOLEŠOVSKU jakékoliv cenzorské zásahy a že obsah časopisu je věcí redakční rady. Netvrdil jsem, že zrovna vedení města provádí cenzorské zásahy, ale skutečnost, že mé příspěvky s kritickým obsahem nejsou v HOLEŠOVSKU zásadně publikovány jednoznačně svědčí o tom, že jsou evidentně cenzurovány samotnou redakční radou. Jiné zdůvodnění pro nezveřejnění mého kritického příspěvku (stejně jako těch předchozích), je naprosto irelevantní. Nebo je to snad jinak?

Nemile se mě dotklo Vaše „doporučení“ paní Slovenčíková, abych nestrkal nos do věcí, po kterých mi nic není a ponechal vše na redakční radě, která za vydání HOLEŠOVSKA zodpovídá. Promiňte, ale to není zrovna ten nejlepší přístup k otázce skladby obsahu HOLEŠOVSKA, ke kterému ať už chcete nebo ne, má i občan právo se vyjadřovat. Ano, Redakční rada odpovídá za vydávání HOLEŠOVSKA, ale znovu opakuji (co jsem také uvedl ve svém dopise), že měsíčník HOLEŠOVSKO není soukromým periodikem, ale je periodikem MÚ Holešov z čehož také vyplývá, že nejen časopis je placen z daní občanů, ale stejně tak jsou z peněz daňových poplatníků placeni členové redakční rady složené jak poznamenáváte, ze všech politických stran a hnutí, které jsou také zastoupeny v zastupitelstvu města Holešova. Nicméně doporučovat, aby se občan nestaral o to, co se bude nebo nebude, co lze a co ne v HOLEŠOVSKU publikovat je, vážená paní Slovenčíková, hodně nepatřičné .

Do redakce, resp. paní Rohanové jsem v uplynulých letech zaslal několik příspěvků nebo článků a zdaleka ne všechny (za poslední rok 2016 ani jeden) mi byly zveřejněny. Na můj dotaz, proč nebyl ten který příspěvek zveřejněn jsem dostal odpověď, že měsíčník má omezený počet stránek, že jsou články a příspěvky důležitější toho mého, nebo se na můj příspěvek už nedostalo místo. Že jsou v měsíčníku HOLEŠOVSKO nezřídka publikovány také příspěvky, články nebo statě které, pokud neoznačím za vyložené trapnosti, jsou tom v lepším případě naprosto marginálního, nepodstatného významu ve srovnání např. s obsahem mých příspěvků. Ale jak jsem již zmínil, nejde o ani o názor, ani o to, zda musí či nemusí být příspěvek zveřejně, ale jde především o jeho obsah. Ten je pro zveřejnění rozhodující. Když velkoryse pominu mé nezveřejněné příspěvky nebo články, pak ten poslední příspěvek stran dotace na opravu věžních hodin je jasným důkazem, že kritizovat něco nebo někoho na MÚ není žádoucí a proto jsou takové příspěvky také nepublikovatelné (kapři si přece nevypustí svůj rybník). No a protože jak sděluje pan Bartošek, dotace byla schválena nejen Radou města, ale i zastupitelstvem města je pochopitelné, že se ke kritice jejich a vlastně i svého rozhodování v tomto duchu adekvátně vyjádřila také redakční rada.

Paní Slovenčíková, o účelnosti, kvalitě a úrovni HOLEŠOVSKA bych mohl popsat několik stránek, ale je to zbytečné, protože se tím na MÚ nebude stejně nikdo (snad až na výjimky) kvalitativně a už vůbec ne odpovědně, zabývat. Nicméně jsem chtěl reagovat na Vaši odpověď, která mne upřímně řečeno, neuspokojila. Nedělám si žádné iluze, že na základě této naší vzájemné korespondence se ve vydávání HOLEŠOVSKA něco zásadního změní. Ale tak už to dnes chodí v našem rádoby demokratickém a údajně právním státě, ve státě, kde se prý dodržují lidská práva, je uplatňováno právo na svobodu slova, ale hlavně, kde se jistými kruhy té „lepší“ části našich spoluobčanů, tzv. „elit“ prosazuje V. Havlem Mahátmá Ghándimu ukradený light motiv, že pravda a láska zvítězí. Tož asi tolik, vážená paní Slovenčíková.

S pozdravem a v úctě

Jiří B a ť a