Úklid chodníků a co dál.
ÚKLID CHODNÍKŮ A JAK DÁLE?
Změnou zákona přešla povinnost úklidu chodníků z majitelů přilehlých nemovitostí na majitele chodníků, což jsou ve více jak 90% obce a města. Tato novela přichází do praxe právě letošní, neočekávaně brzy nastoupivší zimou, lépe řečeno neočekávaným přívalem sněhu. Tolik fakta. Naskýtá se ovšem otázka, jak se budou ustanovení zákona promítat do praxe, jinými slovy, jak se s nimi obce a města budou chtít vypořádat zvláště v situaci, kdy se jim jaksi nedostává peněz. A nejen na čištění chodníků. Za normálních okolností, pokud byla čištěním chodníků povinna fyzická, příp. právnická osoba jako majitel přilehlé nemovitosti, při neplnění svých povinností mu byla uložena bloková pokuta, případně vedeno správní řízení. Což je logické, ovšem jak to bude, když tuto povinnost nebude plnit obec nebo město?
Kdo jej bude pokutovat, kdo s ním povede správní či jiné řízení? Jistě, všechno se může vyřešit, ale to vše bude na dlouhé lokte. Důvodů, proč obce nebo města neplní povinnosti coby majitelé chodníků, bude víc než dost. V první řadě to bude nedostatek financí, bude následovat nedostatek techniky a v neposlední řadě, nejsou lidi. Pokud posoudíme všechna tato fakta jako důvody, pak se stejně všechno točí kolem peněz. Při troše snahy lze najít nějaké to východisko, ale to se musí chtít, třeba něco za něco.
Nevím, kolika kilometry chodníků v majetku města oplývá město Zlín, ale jistě to bude několik stovek kilometrů. Ohlédnu-li zpátky, město se nikdy moc nevyznamenalo stran údržby veřejných chodníků, tedy především mimo centrum města. Úzké, často keři obrostlé, s rozbitými či chybějícími dlaždicemi, někdy až neschůdné chodníky ve čtvrtích Letná, Díly I a II, Lesní čtvrt, stejně jak Podvesná či Zálešná a jinde, jako by městu ani nepatřily. Veškeré úpravy, především čištění a úklid sněhu si obyvatelé dělali, v rámci svých možností, zájmu a ochoty sami, ale na údržbu chodníků, tedy výměnu mnoha rozbitých či chybějících dlaždic, propadlin, chybějících obrubníků (které tam ani nikdy nebyly) apod., na to občané nejen neměli a nemají, ale ani jim to nepřísluší. Je to přece majetek města a má-li být město dobrý hospodář, má se o svůj majetek starat. Že tomu tak není, je bohužel pravdou. 
Na následujícím příkladě uvedu, jak se město o chodníky stará, vlastně nestará. Rodiče, dnes už jen žijící matka, se do domku na Dílech I nastěhovali v r. 1937. Za celou tu dobu si nepamatuji, že by chodníky byly městem jakkoliv udržovány a to nejen v blízkosti domku, ale v celé lokalitě Dílů a v jiných částech města. Jediný zásah do chodníků byla oprava či lépe řečeno uvedení do původního stavu byla provedena po opravě havárie vodovodního či kanalizačního potrubí, případně jiných prací, ty však nebyly nikdy natolik kvalitní, aby vydrželi delší dobu, nemluvě o tom, že to byly zásahy jen do jisté části chodníků, což se výrazně projevovalo v nerovnostech a jiných důsledcích. A protože takových zásahů bylo za tu dobu nesčetně, stav chodníků vypadá podle toho.
Za celých těch více jak 70 let nikdy nikdo z titulu města Zlína (Technické služby apod.) chodníky nečistil, neuklízel sníh, nestříhal keře atd. a to přesto,že každý z občanů, bydlících v té či oné inkriminované části města s neudržovanými chodníky, poctivě platil daně a jiné poplatky jim uložené. Nicméně i když je to poněkud mimo dobré mravy a starost o majetek města je zcela nedostačující, občané si tak nějak zvykli. Co jim také zbývalo či zbývá? Jen fantasta by si mohl myslet, že by se něco napravilo nějakými stížnostmi nebo jinými způsoby vymáhání nápravy. Nebylo to možné ani dřív, tedy za vlády komunistů, ale co horší, není to možné ani dnes. A to přesto, že všichni zastupitelé se vždy a všude před volbami oháněli (a ohánějí i dnes), že vše dělají pro své občany.
Ale je před námi zima a možnost očekávání sněhové nadílky. S tím souvisí i zmíněná údržba chodníků, tedy čištění od sněhu, případně posypy proti klouzání a umrzání povrchu chodníků. Současná hospodářská a ekonomická krize nutí všechny orgány a organizace veřejné a místní správy ke škrtům ve výdajích a v omezených rozpočtech na příští rok. To signalizuje nemálo problémů a jak jsem zmínil v úvodu, bude to mít i dopad na čištění a úklid zlínských chodníků v zimním období. Všechny problémy a nedostatky budou vždy zdůvodňovány nedostatkem peněz. Pokud si uvědomíme, jak se na jedné straně vehementně vyžadují úspory ve výdajích, šetření kde se dá a na druhé straně se peníze vyhazují takřka oknem (především orgány státní správy, tj. ministerstva apod.), jen stěží budou občané, a nejenom Zlína, spokojeni. 
Na údržbu a úklid chodníků je zapotřebí nemálo finančních prostředků zvláště, jsou-li prováděny práce ve smluvních podmínkách a za použití techniky. Starosti se sněhem jako ve Zlíně, kde teprve přijdou, mají i v Havlíčkově Brodě. Výše jsem zmínil, že lze najít východisko, když se chce, třeba i něco za něco. Nu a v Havlíčkově Brodě přišli na nevšední nápad. Místní radnice se rozhodla, že bude vyplácet 70 Kč/hod. každému, kdo si bude uklízet sníh před svým domem. Jistě si dobře spočítali, kolik by to stálo městskou kasu, kdyby byla práce prováděna klasickým způsobem a že tedy odměna 70 Kč na hodinu je jen zlomek toho, co by je to stálo jinak. Je i jiné možné řešení, nechť Zlínská radnice kompenzuje práce na úklidu sněhu, resp. čištění chodníků obecně, prominutím nějakých poplatků (např. za odvoz TDO), nebo snížením daní za nemovitosti apod. Radnice tím určitě zkrátka nepřijde ovšem za předpokladu, že si uvědomí svou odpovědnost vůči občanům za čistotu nejen chodníků a v této relaci bude také kalkulovat výdaje, potažmo úspory takto získané. Občané, kterým se taková práce stala již běžná, v ní budou pokračovat (budou-li mít zájem) s tím, že za ni buďto dostanou odměnu, nebo získají nějakou výhodu. Myslím, že to rozhodně stojí za zvážení už i proto, že se město povinnosti úklidu chodníků nezbaví, ale současně tím vyřeší problémy, jak alespoň částečně uspokojit potřeby občanů a dostát svým zákonným povinnostem v situaci, kdy se radnici, a nejen na tuto, ale i mnohé jiné věci a akce, nedostává dostatek financí.
17.10.2009 Jiří B a ť a
